dát se
[daːt se]
(3. j. dá se, rozk. dej se, čin. dal se)
sloveso dokonavé
1. (kdo se dá do čeho; na co), (co se dá do čeho), neosobní (dá se do čeho)
začít něco dělat, pustit se do něčeho:
dát se do smíchu / do pláče / do křiku
S chutí jsem se dal do jídla.
Zloděj se dal na útěk.
Vlak se dal do pohybu.
S každým se dal do řeči, měl dost známostí.
Dalo se do deště. začalo pršet
2. (kdo se dá na co; ke komu, k čemu; do čeho)
začít se zprav. po delší dobu zabývat nějakou činností, rozhodnout se pro nějaké zaměstnání:
dát se na podnikání / do podnikání
dát se na herectví / k vojsku
dát se na politickou dráhu
Rozhodla se, že se dá k divadlu.
3. (kdo se dá {kudy; kam})
chůzí nebo jízdou zamířit určitým směrem:
dát se rovně
dát se ulicí dolů
Za kapličkou se dáme vlevo po žluté značce.
4. jen v 3. osobě (co se dá INF), neosobní (dá se INF)
je možné, přijatelné, lze:
Ta polévka se nedá jíst.
Bylinky se dají pěstovat i ze semínek.
Taková nabídka se nedá odmítnout.
Konfliktu se dalo těžko zabránit.
Vůbec se na tebe nedá spolehnout.
Sotva se dalo očekávat, že by tato situace mohla trvat navěky.
5. (kdo se dá INF)
podrobit se určitému úkonu, připustit vykonání určité činnosti, nechat se:
Dal jsem se ostříhat.
Děvčata se nedala dlouho pobízet.
Ministr se dal odvolat z funkce.
6. jen v záporu (kdo se nedá)
neupustit od nějaké činnosti, postoje ap., nevzdat se:
My se nedáme! nepodrobíme
Napadená žena se nedala a bránila se.
Domácí se nedali a otočili skóre.
◊ co se dá dělat
s neúspěchem, chybou, nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, příliš se tím nezabývat a netrápit:
Ten hluk je nepříjemný, ale co se dá dělat?
Tak se mi to nepovedlo, co se dá dělat, příště to bude lepší.
◊ dát se do díla
začít (energicky a s odhodláním) pracovat
◊ dát se do gala kolokviální vyšší
obléct si slavnostní, elegantní oděv
◊ dát se do někoho
1. fyzicky na někoho zaútočit, začít se s někým prát
2. slovně někoho napadnout, nadávat někomu, ostře někoho kritizovat ap.
◊ dát se do pořádku
zlepšit svůj fyzický nebo psychický stav
◊ dát se do pucu kolokviální
upravit svůj zevnějšek
◊ dát se dohromady / do kupy
1. vyléčit se ze zranění, nemoci ap.
2. domluvit se, spojit se s někým a vytvořit tým
3. začít se s někým stýkat, žít jako životní partneři
◊ dát se na ústup
ztratit na intenzitě, míře, množství ap., vymizet, ustoupit
◊ [dělat něco,] jak se dá
(dělat něco,) jakkoli je to možné, všemi dostupnými prostředky a způsoby
◊ dělat, co se dá
vyvíjet nejvyšší možné úsilí (k provedení, dokončení něčeho)
◊ i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo expresivní
1. i s malým penisem je možné někoho sexuálně uspokojit
2. i s omezenými prostředky lze dosáhnout dobrého výsledku
◊ kdo se dá na vojnu, musí bojovat
když se člověk do něčeho pustí, má v tom vytrvat i přes překážky a nepříjemnosti
◊ [mlha / tma ap.], že by se dala krájet expresivní
něco je velmi husté, silné, (nepříjemně) koncentrované
◊ [napětí / ticho ap.] (by) se dalo krájet expresivní◊ [atmosféra / nervozita ap.] (by) se dala krájet expresivní
situace, nálada ap. je vypjatá, nepříjemná, tísnivá
→ doklady v korpusu
◊ něco se nedá vyvážit (ani) zlatem
něco je velmi cenné a nenahraditelné, a proto je třeba si toho vážit
◊ nedá se nic dělat ◊ to se nedá nic dělat
s tím, co se stalo, s nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, nelze to změnit • není jiná možnost
◊ nedat se (dvakrát) pobízet
nebýt (zbytečně, přehnaně) zdrženlivý a hned něco udělat
◊ [věci / události ap.] se daly do pohybu
situace, okolnosti ap. se začaly měnit, vyvíjet
◊ vzduch (by) se dal krájet expresivní
1. ovzduší (v nějakém uzavřeném prostoru) je velmi husté, silné, (nepříjemně) koncentrované
2. situace, nálada ap. je vypjatá, nepříjemná, tísnivá
nedokonavé k 1–3, 5 → dávat se 1–4
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daːt se]
(3. j. dá se, rozk. dej se, čin. dal se)
sloveso dokonavé
1. (kdo se dá do čeho; na co), (co se dá do čeho), neosobní (dá se do čeho)
začít něco dělat, pustit se do něčeho:
dát se do smíchu / do pláče / do křiku
S chutí jsem se dal do jídla.
Zloděj se dal na útěk.
Vlak se dal do pohybu.
S každým se dal do řeči, měl dost známostí.
Dalo se do deště. začalo pršet
2. (kdo se dá na co; ke komu, k čemu; do čeho)
začít se zprav. po delší dobu zabývat nějakou činností, rozhodnout se pro nějaké zaměstnání:
dát se na podnikání / do podnikání
dát se na herectví / k vojsku
dát se na politickou dráhu
Rozhodla se, že se dá k divadlu.
3. (kdo se dá {kudy; kam})
chůzí nebo jízdou zamířit určitým směrem:
dát se rovně
dát se ulicí dolů
Za kapličkou se dáme vlevo po žluté značce.
4. jen v 3. osobě (co se dá INF), neosobní (dá se INF)
je možné, přijatelné, lze:
Ta polévka se nedá jíst.
Bylinky se dají pěstovat i ze semínek.
Taková nabídka se nedá odmítnout.
Konfliktu se dalo těžko zabránit.
Vůbec se na tebe nedá spolehnout.
Sotva se dalo očekávat, že by tato situace mohla trvat navěky.
5. (kdo se dá INF)
podrobit se určitému úkonu, připustit vykonání určité činnosti, nechat se:
Dal jsem se ostříhat.
Děvčata se nedala dlouho pobízet.
Ministr se dal odvolat z funkce.
6. jen v záporu (kdo se nedá)
neupustit od nějaké činnosti, postoje ap., nevzdat se:
My se nedáme! nepodrobíme
Napadená žena se nedala a bránila se.
Domácí se nedali a otočili skóre.
◊ co se dá dělat
s neúspěchem, chybou, nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, příliš se tím nezabývat a netrápit:
Ten hluk je nepříjemný, ale co se dá dělat?
Tak se mi to nepovedlo, co se dá dělat, příště to bude lepší.
◊ dát se do díla
začít (energicky a s odhodláním) pracovat
◊ dát se do gala kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
obléct si slavnostní, elegantní oděv
◊ dát se do někoho
1. fyzicky na někoho zaútočit, začít se s někým prát
2. slovně někoho napadnout, nadávat někomu, ostře někoho kritizovat ap.
◊ dát se do pořádku
zlepšit svůj fyzický nebo psychický stav
◊ dát se do pucu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
upravit svůj zevnějšek
◊ dát se dohromady / do kupy
1. vyléčit se ze zranění, nemoci ap.
2. domluvit se, spojit se s někým a vytvořit tým
3. začít se s někým stýkat, žít jako životní partneři
◊ dát se na ústup
ztratit na intenzitě, míře, množství ap., vymizet, ustoupit
◊ [dělat něco,] jak se dá
(dělat něco,) jakkoli je to možné, všemi dostupnými prostředky a způsoby
◊ dělat, co se dá
vyvíjet nejvyšší možné úsilí (k provedení, dokončení něčeho)
◊ i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo expresivní
1. i s malým penisem je možné někoho sexuálně uspokojit
2. i s omezenými prostředky lze dosáhnout dobrého výsledku
◊ kdo se dá na vojnu, musí bojovat
když se člověk do něčeho pustí, má v tom vytrvat i přes překážky a nepříjemnosti
◊ [mlha / tma ap.], že by se dala krájet expresivní
něco je velmi husté, silné, (nepříjemně) koncentrované
◊ [napětí / ticho ap.] (by) se dalo krájet expresivní◊ [atmosféra / nervozita ap.] (by) se dala krájet expresivní
situace, nálada ap. je vypjatá, nepříjemná, tísnivá
→ doklady v korpusu
◊ něco se nedá vyvážit (ani) zlatem
něco je velmi cenné a nenahraditelné, a proto je třeba si toho vážit
◊ nedá se nic dělat ◊ to se nedá nic dělat
s tím, co se stalo, s nepříznivou situací ap. je třeba se smířit, nelze to změnit • není jiná možnost
◊ nedat se (dvakrát) pobízet
nebýt (zbytečně, přehnaně) zdrženlivý a hned něco udělat
◊ [věci / události ap.] se daly do pohybu
situace, okolnosti ap. se začaly měnit, vyvíjet
◊ vzduch (by) se dal krájet expresivní
1. ovzduší (v nějakém uzavřeném prostoru) je velmi husté, silné, (nepříjemně) koncentrované
2. situace, nálada ap. je vypjatá, nepříjemná, tísnivá
nedokonavé k 1–3, 5 → dávat se 1–4
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)